Čertův mlýn

7. dubna 2017 v 21:18 | Martin |  Beskydské vrcholy

Čertův mlýn (1206 m/m)

Po místech pohanských obřadů


Rozsocha Kněhyně jakoby oplývala pověstmi více než jiné vrcholy Beskyd. I původ jmen zdejších hor, často velmi starobylý, odráží mnoho příběhů z minulosti. Vrchol třetí nejvyšší hory Beskyd, Kněhyně, s 1257 m/m je od roku 2004 nepřístupný veřejnosti. Turisté se tak mohou spokojit s menšími, především 4. nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd, Čertovým mlýnem (1206 m/m).
Čertův mlýn ukrývá jednu záhadu. V lese pod vrcholem se nachází pískovcové skály a pukliny včetně několika pseudokrasových jeskyní, bez povolení nepřístupných. Podobají se např. těm na Lysé hoře (Lukšinci) s navýšením o podivný útvar zvaný Čertův stůl. Jedná se o kamenný blok podpíraný menšími skalami z boků. Mohlo by se jednat o přirozený útvar, kdyby nesměřoval přímo k vrcholu bájemi oplývajícího Radhoště. I to by se dalo přičíst náhodě. Během rovnodennosti však slunce zapadá přímo na spojnici za horou Radhošť. Podle pověsti stůl upustil oklamaný čert při stavbě mlýna (skalní rozvaliny kolem) a tento název se pro horu používá staletí.
Pohanský název má i Kněhyně (podle pohanských kněžek čili čarodějnic vykonávajících zde kdysi obřady) nebo Tanečnice, protože čarodějnice ("čertovy kněžky") se zde slétaly tančit. I jiné příběhy odkazují na prastaré předkřesťanské bohy (podle jiného příběhu je Tanečnice Radhoštěm dívka Bára, co místo práce radši tančila). Podle pověstí do pseudokrasových jeskyní (nazývaných obměnami slova díry) házeli kněží oběti, včetně lidských. Po příchodu křesťanství v hlubinách údajně ukryli pohani spoustu cenných předmětů včetně zlaté sochy Radegasta (o existenci tohoto boha viz Radhošť). Později se v nich schovávali s kořistí loupežnicí, zbojníci a nakonec i partyzáni. Takových míst se v lesích nachází spousta, některé schované pod vrstvou kamenité hlíny nalezli teprve před několika lety. Další objevy mohou následovat.

Z Prostřední Bečvy/Trojanovic: Prostřední Bečva/Trojanovice-Pustevny - Tanečnice - Čertův mlýn - Radhošť a zpět

Start/cíl: Pustevny na hranici obcí Trojanovice a Prostřední Bečva (1000 m/m)
1000+: Čertův mlýn, Tanečnice 1084 m/m, Tanečnice - Západní vrchol 1077 m/m, Skalka (nad Bystrou) 1037 m/m
Doprava: silnice E442 z Rožnova na Makov, v Prostřední Bečvě za hotelem Zavadilka odbočit vlevo, 10 km až na konec silnice na odstavné parkoviště (často plné), možnost využít autobus (několikrát denně) nebo přes silnici 58 do Frenštátu a z parkoviště v Trojanovicích použít lanovku
Vzdálenost: 6 km
Čas: 1:30↑↓
Občerstvení: cca 4 chaty na Pustevnách
Převýšení: 350 vm ↑↓
Charakter: Lesní cesta, později široký chodník. Kolem vrcholu malé skalní útvary.

Výstup: Ze sedla Pustevny opačným směrem, než jakým míří zástupy na Radhošť. Před nástupem na červenou značku na Tanečnici je dobré jít chvíli po naučné stezce (rovněž červená značka) k tzv. mořskému oku (bažině přeměněné v roce 1874 na malý rybník). Odtud zpět 300 m. Buď po zelené (trasa mine cesta vrchol Tanečnice - vhodné pro sestup) nebo červené kolem horních stanic lanovek (výhledy) na předvrchol Tanečnice označovaný výjimečně za samostatný "Západní" vrchol. Z něj mírně dolů a krátce vzhůru na hlavní vrchol s mnoha drobnými kamennými mohylami. Výhledy zakrývá les. Cesta pak vede dolů po spádnici. Na křižovatce s přístřeškem stále rovně až k vyvýšenině Skalka za samostatný vrchol snad neuváděné vůbec (1037 m/m, několik skal). Po levé straně je údolí Bystré. O kus dál po výhledech na Kněhyni a Vsetínské Beskydy cesta vstupuje do národní přírodní rezervace se zákazem vstupu mimo značené trasy, stává se kamenitou a postupně nabírá na prudkosti.

Vrchol Čertova mlýna: Cesta v lese se nakonec zmírní, ztrácí se kamení a začíná bláto s kalužemi. Tu a tam se mezi stromy schovávají pískovcové bloky. Vrchol Čertova mlýna zdobí obvykle kamenné mohyly (tj. mužíci bez funkce ukazatelů). Červená značka tady po zarostlé lesní cestě připomínající nyní spíše pohodlnou pěšinu kolem zřícenin lovecké chaty Greifka (mylně někdy považované za partyzánský bunkr, který se nachází pod svážnicí jihovýchodně od studánky U partyzánky) odbočuje vlevo a směřuje do sedla, odkud se do roku 2004 chodilo na vrchol Kněhyně. Ten nabízí lepší výhledy než zarostlý Čertův mlýn, nachází se na něm i vrcholový křížek s pamětními deskami na několik obětí hor. Nyní patří Kněhyně mezi nepřístupné vrcholy, funguje zde i fotopast zaznamenávající nelegální průchody. Zajímavostí je, že studánka U partyzánky (na počest zastřelené učitelky Růženy Valentové) zůstala přístupná, jakkoliv leží rovněž na území rezervace. Bez zacházky pod Kněhyni tak cesta na vrcholu v podstatě končí skoro povinnou zastávkou asi 100 m po zelené značce po pravé straně, kde se nachází největší uskupení pískovců i se známým, pověstmi opředeným Čertovým stolem. Jedná se zřejmě o přírodní útvar upravený v předkřesťanské době do podoby dolmenu.

Sestup: Stejnou cestou zpět, nejkratší. Naučná stezka s nutností sestoupit až k osadě na Bařinách pod horskou chatou Martiňák je do značné míry zbytečnou zacházkou.

Fotografie:
Čertův stůl
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama