Babí hora

29. března 2017 v 20:34 | MaM |  Beskydské vrcholy

Babia hora (1725 m/m)

Císařovna Západních Beskyd a Oravy na hranici Polska a Slovenska


Výška 1725 metrů, jaké Babia hora (čes. Babí hora, pol. Babia Góra) dosahuje, je úctyhodná. Na severozápad od Tater se tyčí vysoko vzhůru nad své sousedy tento poněkud osamělý vrchol, resp. plochou nevelký masív označovaný ojediněle i za Vysoké Beskydy. Mohutný karpatský oblouk jakoby se zde na severu naposledy vztyčil přes lesy a paseky, pásma kosodřeviny a luk až k holému kamení na vrcholu. V Západních Beskydech neleží vyšší bod a jedině zahrnutí Karpat na Ukrajině mezi Beskydy připravuje Babiu horu i o prvenství nejvyššího vrcholu celých Beskyd. S prominencí 1071 m Babia hora svou konkurenci v Poloninách pohodlně překonává o 300 výškových metrů a může si tak směle nárokovat i titul císařovny celých Beskyd, nejen Západních.
V Polsku se jedná rovněž o nejvyšší vrchol Beskyd Żywieckich, na Slovensku Oravských Beskyd (mj. 3. nejvyšší slovenské pohoří). Spor o názvosloví a dělení jinak podobné geomorfologické oblasti představuje snad slabou ozvěnu hádek Československa a Polska mezi roky 1918 až 1958 o Oravu, kdy se hranice na jihovýchodních úbočích hory zásadním způsobem měnily. Původní mnohasetletou hranici kopíruje červená značka do sedla Krowiarki (Lipnického), z vrcholu na východ.
Název Babia hora pravděpodobně pochází od výrazu "baba" v hanlivém smyslu pro čarodějnici, ježibabu apod. Tomu ostatně odpovídá i polské označení nejvyššího z vrcholků na plochém hlavním hřbetě, Diablak (čes. Ďábel, Čert) či Diabli Zamek (čes. Ďáblův Zámek). Mohlo by se odvíjet od nakupení balvanů podobně jako např. Čertův Mlýn a Tanečnice v Moravskoslezských Beskydech.

Z Oravské Polhory: Slaná Voda - Šťaviny - Babia hora/Diablak - Malá Babia hora - Borsučie - Slaná voda

Start/cíl: Oravská Polhora (675 m/m)
1000+: Babia hora, Malá Babia hora 1515 m/m, (Borsučie 1003 m/m)
Doprava: silnice 78 z Námestova do Żywiec, v Oravské Polhoře za obchodem s potravinami vpravo 2,5 km, parkoviště
Vzdálenost: 19 km
Čas: 6:00
Občerstvení: -
Převýšení: 1400 vm ↑↓
Charakter: Nahoru široká cesta, zpočátku asfaltová a později lesní. Především v závěru kamenné dláždění. V dolní a v horní části výhledy. Z Malé Babie hory dobrá pěšina a zarůstající lesní cesta bez větších výhledů. Po celou dobu značená (žlutá, modrá/červená a červená), žlutá značka je naučným chodníkem s několika zastaveními.

Výstup: Z parkoviště Slaná Voda nazvaného podle vysokého podílu soli ve vodě používaného v minulosti i k lázeňství se jde po žluté. Ve směru výstupu a sestupu leží i po dřevěných můstcích přístupné rašeliniště Slaná Voda. Pak po lesní cestě, tzv. Hviezdoslavovou alejí až k přístřešku Paseky asi 2,5 km s malým převýšením. Dále 0,5 km bez převýšení kolem muzea a rozhledny u Hviezdoslavovy horárně. K místu se váže dílo "Hajníkova žena" od P. O. Hviezdoslava, mj. oslavující oravskou přírodu a Babiu horu. Dál se musí vlevo, nad údolí potoka Bystrá. Modrá značka od muzea vede na JV úbočí. Hlubokého zářezu se trasa drží i na další křižovatce, kde správná cesta míří opět vlevo. Poté zpočátku výrazněji vzhůru až k mostu přes jeden z pramenů říčky Bystré k malému posezení na pasece. Odtud strmě vzhůru přes tzv. Šťaviny, cca uprostřed rozhledna, skrz vzácné smrkové pralesy. Nad hranicí lesa, asi 1450 m/m, se cesta u přístřešku (srub) zmírňuje a získává horský ráz mezi kosodřevinou a kamením. Výše stojí dva přístřešky, první se studánkou. Od druhého je na vrchol sotva 0,5 km a převýšení zůstává mírné.
Vrchol Babí hory: Rozlámané skály a kamení, především z pískovce (pro Beskydy typického), se rozprostírají na velké ploše protažené od východu na západ do dlouhého hřbetu. Nachází se zde mohyla papeže Jana Pavla II., kamenné zídka na ochranu před větrem, rozcestí… Za Oravskou přehradou lze vidět Západní Tatry, na západě patří k nejvýraznějším horám Pílsko. Z polské strany vystupuje na hlavní vrchol (tj. Diablak) obvykle mnohem více turistů. Někteří i od severu, z úbočí v minulosti přemodelovaných ledovci. Nejmohutnější z nich měl asi 300 m. Polská část celého masívu je i proto maličkým národním parkem (slovenská je pouze chráněnou krajinnou oblastí) s 16 km2. Po červené značce sestup po hřbetě (zpočátku skály, později kosodřevina a horské louky) až k sedlu Brona (slov. Brána). Odtud asi 1 km posledním stoupáním na vrchol Malé Babí hory s podobně hezkými výhledy např. přes mohutný sněhový kotel Bystrého potoka na Babí horu.

Sestup: Lesem, jen zpočátku klečí a borůvčím, po červené značce poměrně rázně dolů. Ve výšce 1200 m/m se nachází další přístřešek (lovecká bouda) a od něj vede lesem chodník ke studánce. O 200 vm níže křižovatka s rozcestím. Když se na křižovatce před rozcestím vydá turista vpravo a přes lesní silnici pak dolů, dosáhne asi po 0,5 km předvrcholu Borsučie. Východní svah je paseka a lesní cesta pod ní se nakonec napojí na červenou (orientačně složité). Červená značka zatím pokračuje údolím potoka Vonžovec, změní se v pevnou cestu a vede stále podél potoka. Kousek se na ni napojí modrá značka, pak i žlutá naučná. Velice mírně, v podstatě bez klesání, zdlouhavě až k osadě Vonžovec a ke Slané Vodě. 8 km.

FOTOGRAFIE
Pílsko cestou nahoru


Vrchol

Z Malé Babí na Babí horu
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama